Linecké těsto patří mezi základní druhy těsta, ze kterých se v českých domácnostech peče vánoční cukroví. Jeho křehkost a jemná máslová chuť z něj dělají oblíbenou volbu pro slepované tvary, ale zároveň je poměrně citlivé na správný poměr surovin a na způsob zpracování. Kdo chce dosáhnout opravdu křehkého pečiva, měl by se držet několika zásad, které se v rodinách předávají po generace.

Základem je kvalitní máslo, mouka a cukr v poměru, který těsto zbytečně nezvlhčuje. Máslo by mělo být změklé, ale ne roztáté, a do těsta se zapracovává rychle, aby se nezačalo příliš hřát. Ve chvíli, kdy těsto drží pohromadě, se už nehněte příliš dlouho, jinak začne být tuhé a po upečení tvrdé. Mnoho lidí sahá i po inspiraci na jiné druhy cukroví, které se pečou ze stejného základu, a hledá osvědčený recept na vosí hnízda, protože ten kombinuje linecké těsto s krémem a ořechy. Právě takové kombinace ukazují, jak univerzální linecké těsto je.

Po vyválení by těsto mělo odpočívat v chladu alespoň hodinu, ideálně přes noc. Ztuhlé těsto se lépe vykrajuje a tvary si drží ostré hrany i po upečení. Vyvalovat je třeba na lehce pomoučené ploše, ale mouky by nemělo být mnoho, protože přebytečná mouka těsto vysušuje a křehkost se mění v drobivost. Peče se při střední teplotě, obvykle kolem 170 až 180 stupňů, dokud okraje lehce nezrůžoví.

Hotové tvary se nechají zcela vychladnout, teprve potom se slepují marmeládou nebo krémem. Slepované cukroví potřebuje alespoň několik dní v chladné a suché místnosti, aby těsto změklo a chutě se propojily. Skladuje se v uzavřené krabici proložené papírem, aby se tvary nepřilepily k sobě. Kdo dodrží tyto zásady, získá křehké pečivo, které vydrží až do Štědrého dne a často i déle.