Čalouněný nábytek v pronajatém bytě dostává zabrat jinak než doma. Majitel často nechá pořízenou sedačku nebo jídelní židle jako součást vybavení a ve smlouvě stojí, že je nájemce povinen vrátit je v původním stavu. Jenže látka stárne i při běžném používání a rozdíl mezi normálním opotřebením a poškozením je často tenká čára. Vyplatí se proto vědět, co materiál unese a kde už začíná problém, který může skončit srážkou z kauce.

Záleží hlavně na typu tkaniny. Mikrovlákno a polyesterové směsi snesou vlhké čištění i častější vysávání, takže běžné skvrny od kávy nebo drobky zvládnete sami. Naproti tomu len, bavlna a směsi s vysokým podílem přírodních vláken nesnášejí přemokření – voda se vsákne do výplně a začne tam pracovat plíseň nebo se látka zdeformuje. Hedvábí a viskóza jsou ještě citlivější, ty raději řešte odborně. Pokud si nejste jistí, co konkrétní potah vydrží, pomůže vám přehled na nabytekprochazka.cz, kde se rozebírá, kdy se vyplatí vsadit na snímatelný potah a v čem naopak tkví past.

Praktická pravidla pro pronájem jsou poměrně jasná. Vysávejte jednou týdně s měkkou hubicí, abyste nezatáhli vlákna, a skvrny řešte okamžitě – čím déle látka nasává, tím hůř se dostává ven. Na textil používejte prostředky určené přímo pro čalounění, ne univerzální saponáty na podlahu. Slunce dělá své: přímé světlo za pár měsíců vybledne i kvalitní potah, takže pokud jde nábytek posunout ze světla, udělejte to. A hlavně – než cokoli vyzkoušíte na viditelném místě, otestujte prostředek na skrytém kousku látky zezadu nebo zespodu.

Co už látka neunese, je praní v pračce u potahů, které nejsou výslovně snímatelné, a chemické čistící prostředky na bázi rozpouštědel u syntetických vláken. Stejně tak nepomůže žehlení přes vlhkou utěrku – syntetika se při vyšší teplotě leskne a přírodní vlákna se sráží. Před vystěhováním si udělejte fotky stavu nábytku a porovnejte je s předávacím protokolem. Bývá to nejlepší argument při jednání o kauci, protože rozdíl mezi opotřebením a poškozením se pak dá doložit, ne jen tvrdit.